Aktuálně

Sněmovna přijala návrh zákona o majetkovém narovnání

V noci na dnešek (čtvrtek 8. listopadu 2012) schválila sněmovna i napodruhé zákon o částečném majetkovém narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. 102 poslanců přehlasovalo senátní veto. Zbývá ještě získat podpis prezidenta republiky Václava Klause.

Praha: Přinášíme k tomu aktuální vyjádření generálního sekretáře ČBK Mons. Tomáše Holuba.

„Je to dobrá zpráva pro všechny. Pro lidi, kteří už dál nebudou muset platit církve ze svých daní. Pro obce, kterým dosud bránil v rozvoji blokační paragraf, a nyní se budou moci dále rozvíjet. Pro ty, kdo využívají církevních sociálních služeb a školských zařízení, které bude možno dál plně využívat. Pro církve, které budou moci z vlastních prostředků konat to, co je jejich posláním ve společnosti: hlásat radostnou zvěst o smyslu a hodnotě života každého jednotlivého člověka a pomáhat potřebným. Věříme, že konkrétní jednání jednotlivých farností, řádu i biskupství bude toto dokazovat mnohem jasněji než pouhá dnešní prohlášení,“ říká k přijetí zákona generální sekretář ČBK Mons. Holub. 

Možnosti odběru novinek z vikariátního webu

Vikariátní webové stránky nabízejí několik možností, jak můžete odebírat nový obsah.

• Můžete sledovat novinky přímo na webových stránkách www.vikariatjilemnice.cz.
• K dispozici je RSS zdroj s aktualitami, farními oznámeními a novými akcemi na adrese http://www.vikariatjilemnice.cz/vikariatjilemnice.rss.
• Případně můžete sledovat novinky i na facebooku skrz stránku https://www.facebook.com/vikariatjilemnice.cz.

Bez studia ateismu a sekularizace se církev nehne z místa

To říká Jan Jandourek v článku "Armáda je třikrát důvěryhodnější než církve", uveřejněném na webu Christnet.cz.

Přidávám ho sem jako aktualitu a doporučuji přečtení. Článek je vhodný k diskuzi.

Rok víry jako připomínka koncilu

Autor: Michal Černý

Vyhlašování nejrůznějších roků, jež jsou tematicky definovány, je v současné církvi relativně populární a protože spadá do gesce jak Svatého otce, tak také biskupů, dochází často k jejich překrývání až splývání. Jednotlivá témata přicházejí tak často, že se v nich velká část lidí nedokáže vůbec orientovat, a tak je prostě přechází bez většího povšimnutí.

Pavel VI. vyhlásil již v roce 1967 podobný Rok víry, který přitom respektoval dvě významná výročí. Tím prvním bylo 1900 let od mučednické smrti Petra a Pavla, tím druhým 450 let od zveřejnění Lutherových tezí o odpustcích. Ve světle právě proběhnuvšího koncilu tak šlo o poměrně jednoznačný krok, který měl v praxi ukázat, že učení o odpustcích v katolické církvi má své místo a význam, že jej lze chápat moderní a smysluplným způsobem, který reflektuje tradici a že nejde o žádný nástroj korupce či svatokupectví, jak to (především u nás Jiráskovou optikou) často vnímá široká veřejnost. Celý rok měl navíc silně ekumenický rozměr.

Situace církve v roce 1967 byla přitom v mnohém podobné té dnešní. Ač bylo čerstvě po koncilu, bylo možné hovořit o určité krizi důvěry v církevní instituce, počet věřících klesal a stále obtížněji se prosazovalo nějaké konzistentní a věrohodné stanovisko k problémům současného světa. Církev se tak jako dnes dostávala do pokušení o problematických či nemoderních tématech nemluvit, protože to by ji mohlo v očích veřejnosti jen zdiskreditovat.

A právě na tuto situaci měl být vyhlášený rok odpovědí. Jistě, křesťanství bude věrohodné jen tehdy, když bude skutečně žité, autentické a doprovázeno světci. Ale to neznamená, že by člověk slabý a hříšný neměl hlásat pravdu, ať již vhod či nevhod. Jistě je možné řešit formu a kulturní kontext, ale není možné z požadavku na pravdivost nijak ustupovat.

Letošní rok víry je tak třeba chápat v celkovém Benediktově kontextu pastorace a teologické reflexe světa. Hlavním nepřítelem církve je relativismus a z něj odvozené proudy jako krajní neoliberalismus, socialismus či utilitarismus. Jednoznačné pojmenování pravdy a přijetí Boha, jako pravdivého a jediného spasitele je klíčovým bodem celého jeho programu. Je to Bůh, který vstupuje jako prubířský kámen do postmoderny – není možné jít cestou synkretismu či eklektismu, protože se rozcházejí s pravdou. Pojmy jako dobro, život a spása nejsou relativní a vyprázdněné, ale mají jednoznačný obsah, který je nezpochybnitelný, dán samotným Stvořitelem.

Také druhý aspekt tohoto roku, který Benedikt akcentuje, je návrat ke koncilu a koncilním dokumentům. Upozorňuje, že představují neocenitelný poklad a zdroj inspirace pro dnešní věřící. Není možné číst jen knihy o koncilu či sumarizační články, ale skutečně jít k pramenům. Každý věřící by jistě měl znát alespoň konstituce. Osobně se domnívám, že by jejich znalost do velké míry mohla proměnit to, co je často mylně označováno jako křesťanská politika.

Právě cesta k dokumentům, nové reflexe důležitých témat – liturgie, církev, občan a věřící či Písmo svaté – představuje dost možná jeden z imperativů tohoto roku. Pokud se dokáže každý věřící k těmto tématům vrátit, přečíst si dokumenty koncilu a sám je zvažovat a promýšlet, půjde jistě o krok správným směrem. Jsou to nepochybně laici, kteří od koncilu nesou na svých bedrech velký díl zodpovědnosti za směřování církve a neměli by se své role zbavovat.

Rok víry tak může být překvapivě svěžím a zajímavým impulsem pro celou církev. Ať již v uvědomění si, že současná situace není bezvýchodná, novým čtením církevních dokumentů i spisů Otců a v neposlední řadě v racionální reflexi problémů, do kterých se člověk dostává v bezbřehém relativismu, který je kolem nás často tak silně rozšířen.

Autor vystudoval učitelství fyziky a informatiky pro střední školy na PřF MU a teologické nauky na CMTF. Nyní působí na FF MU a studuje v doktorském studijním oboru Obecné otázky fyziky na PřF.

Novinky z diecéze i na našem webu!

Nově můžete na našem webu najít seznam 10 aktuálních novinek z diecézního webu na stránce Vikariát. Je zde i několik málo základních informací o diecézi.

Chybí vám něco na tomto webu? Máte nápad na vylepšení? Sem s ním!

Misijní neděle 21.10. 2012

Světový den modliteb za misie, slavený každoročně předposlední neděli v říjnu, je v České republice známý pod názvem Misijní neděle. Letos ji slavíme 21. října 2012. Tento den je spojený s finanční sbírkou na podporu projektů Díla šíření víry. Sbírky probíhají ve všech farnostech světa. Letos si také připomínáme výročí 100 let Papežských misijních děl (PMD).

Výtěžky sbírky Misijní neděle v naší zemi podpoří převážně chudé lidi v Zambii. Právě na tento účel můžeme věnovat výtěžek jednoho pracovního dne.

Již v předvečer samotné neděle, od 21.00 h, ovšem proběhne tzv. Misijní Most Modlitby 2012. Všichni zájemci se mohou doma či v kostele sejít, zapálit svíčku a pomodlit se růženec nebo jakoukoliv modlitbu za misie, misionáře, chudé a trpící lidi, za šíření radosti evangelia na celém světě. Svíce pro tuto aktivitu mohou být předem požehnány v kostele.

Samotnou Misijní neděli potom mohou prožít i věřící, kteří se nedostanou na mši svatou. Od 9.00 totiž bude Radio Proglas vysílat přímý přenos slavnostní mše svaté z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě. Hlavním celebrantem bude kardinál Miloslav Vlk. Po mši svaté v neděli 21. 10. zazní v 10.00 Poselství Benedikta XVI. k Misijní neděli. Divadelním představením po mši svaté se účastníci na místě samém seznámí se životem Boží služebnice Antonietty Meo, která zemřela v 7 letech a obětovala svůj život za misie.

Ve stejný den, také do 9.00, začíná mši svatou vysílat i Český rozhlas 2-Praha. Přenos slavnostní mše svaté bude z kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích. Hlavním celebrantem bude P. Jiří Šlégr, národní ředitel PMD.

Více informací na www.missio.cz.

V příloze naleznete dopis od Národního ředitele PMD P. Jiřího Šlégra.

Slovo biskupů k sobotnímu blahořečení františkánských mučedníků

Milé sestry, milí bratři,

letos v květnu papež Benedikt XVI. podepsal dekret o mučednictví čtrnácti františkánů, Bedřicha Bachsteina a druhů, zabitých 15. února 1611 v klášteře Panny Marie Sněžné v Praze. Tím oficiálně otevřel cestu k jejich blahořečení, které proběhne v pražské katedrále 13. října tohoto roku.
Tento završující se proces blahořečení čtrnácti umučených bratří, přestože u nás dosud nevešel v obecnou známost, nese v sobě některé rysy zasluhující pozornost. Není to jen 400 let dlouhé čekání a několikeré přerušení procesu zapříčiněné dějinnými, zvláště politickými okolnostmi. Patří sem i samotné blahořečení. Kdybychom pátrali v minulosti našich zemí a hledali srovnání, museli bychom se vrátit až do období Rakouska-Uherska. Nejbližší podobnou událostí bylo totiž blahořečení Zdislavy z Lemberka papežem Piem X. roku 1907.

Celý list biskupů v příloze.

Biskup Jan Vokál: Svatý Václav je velkým příkladem pro dnešní politiky

Poslechněte si Sváteční slovo diecézního biskupa pro Český rozhlas Hradec Králové.

Křesťané knížete Václava uctívají déle než tisíc let nikoliv proto, že byl úspěšný a mocný vladař. To, proč ho lidé už krátce po jeho smrti začali považovat za svatého, souvisí naopak s jeho pokorou. Podle biskupa Mons. Jana Vokála může být právě to příkladem pro dnešní politiky, kteří se často domnívají, že si přízeň zajistí okázalými gesty.

„Je to výzva každého z nás, abychom ve svém životě napodobovali pokoru svatého Václava,“ řekl královéhradecký biskup ve svátečním vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové.

Václav byl kníže, který klečel. Před svatostánkem. „Napodobovat ho lidé netoužili v tom vnějším – v životě na hradě, knížecích hostinách – ale v tom, jak pokorně se i z pozice knížete dokázal klanět Bohu,“ řekl biskup Jan Vokál.

Podle něj je poselství Václavova života jednoznačné: „I když jsem kníže, panovník, vládce, i když mám velkou moc, nejsem tím, kdo má ve svých rukou život a svobodu svých poddaných. Ti mohli vidět svého panovníka nejen sedět na trůně, ale i klečet před oltářem. A zdánlivým paradoxem je, že právě to zajistilo Václavovi mimořádnou oblibu, díky které je národem uctíván dodnes.“

Různé skupiny ve společnosti si však ze svatého Václava také často dělají proměnlivý symbol, s jehož pomocí sledují své rozdílné záměry – jednou může posloužit demonstrantům, kteří se pod jeho sochou scházejí, k dobré věci, jindy si ho dávají do štítu extremisté či nejrůznější podivíni. Proto je podle královéhradeckého biskupa nutné připomínat právě Václavovu pokoru.

„Je to výzva pro každého z nás, abychom se na svatého Václava neodvolávali jako na národního patrona v situacích, kdy sledujeme jen své sobecké cíle, ale abychom se od něj učili pokoře před Boží velikostí,“ řekl biskup Jan Vokál.

Sváteční slovo pro ČRo Hradec Králové si poslechněte zde.

Pastýřský list biskupa Jana Vokála k "Roku víry"

Bratři a sestry v Kristu,

ve čtvrtek spolu s věřícími z celého světa vstoupíme do Roku víry, který vyhlásil Svatý otec Benedikt XVI. I nás v královéhradecké diecézi tím vyzývá, abychom po celý rok obraceli svou pozornost k víře. Vede ho k tomu poznání, jak velké množství věřících dnes prochází její hlubokou krizí. Rokem víry zároveň oslavíme 50. výročí zahájení Druhého vatikánského koncilu a 20. výročí vydání Katechismu katolické církve, který je jeho plodem. Právě katechismem bychom měli v Roce víry zvlášť pozorně listovat.

Mnozí z nás berou víru jako něco automatického a přestávají o ni kvůli tomu pečovat. Soustředí se na vnější aktivity, křesťanskou službu, ale už ne tolik na jejich zdroj. Rok víry nás má k tomuto zdroji vrátit a pomoci nám, aby nevyhasl, ale naopak sílil.

Svatý otec ve svém apoštolském listě Brána víry (Porta Fidei), kterým tento mimořádný rok vyhlásil, vybízí věřící z celého světa, aby se semkli kolem něho, Petrova nástupce, a následující období spolu s ním prožili jako čas Boží milosti. Abychom všichni společně překročili práh brány víry. Ta je z Boží vůle skrze křest otevřena pro všechny lidi, ale je na každém z nás, abychom se zvedli a vstoupili do ní.

Vyhlášením Roku víry nás Petrův nástupce vede k tomu, abychom všichni znovu objevili cestu k víře v trojjediného Boha, nadšeně se radovali ze setkání s Ježíšem Kristem a skrze něj se znovu obrátili k Otci. Začínající období je také výzvou, abychom svou víru oživovali láskou a vydávali skrze ni svědectví křesťanského života. Pokud svou víru takto obnovíme, vrátí se nám nadšení pro šíření Evangelia a pro novou evangelizaci, které křesťané zvlášť v Evropě často ztrácejí.

K plodnému a důslednému prožití Roku víry je třeba upřímně vyznávat své „Věřím!“ v srdci každého křesťana, v rodinách, v kostelech, v řeholních a farních společenstvích, ale i v zaměstnání či ve škole. Kněžím by v tomto období měla zvlášť ležet na srdci starost o pastorační aktivity a mimořádná péče o liturgii, zejména o Eucharistii, která je vrcholem a zdrojem života církve i víry každého jednotlivce.

Petrův nástupce nás vybízí, abychom v nadcházejícím roce každý znovu objevili obsah své víry. Abychom ji přijímali a vyznávali intenzivně, s novým odhodláním, s důvěrou a radostí. Abychom ji vkládali do svých modliteb a žili podle ní i ve všedním, každodenním životě.

V souladu s výzvou Svatého otce se tedy dnes z celého srdce obracím na Vás, milovaní věřící v naší královéhradecké diecézi. Pastorační úsilí ať se zaměří v první řadě na text vyznání víry a na mimořádnou důležitost Katechismu katolické církve. Vyhlášení Roku víry při příležitosti výročí jeho vydání není náhoda. Svatý otec ve svém apoštolském listě zdůrazňuje, že právě katechismus je „bezpečnou normou pro vyučování víře“ (srv. Porta Fidei, 11). Je to text katechismu, podle čeho můžeme s jistotou rozlišovat, zda je naše víra zdravá. Kdo se staví odmítavě ke katechismu, nemůže o sobě říci, že přijímá a žije katolickou víru. Vždyť předmětem naší víry je i učitelský úřad církve. Katechety v naší diecézi proto vybízím, aby se jejich pastorační úsilí při novém hledání, studiu a výuce víry v tomto období opíralo právě o text tohoto katechismu.

Vás všechny věřící v královéhradecké diecézi chci dnes povzbudit, abyste se nebáli překročit práh brány víry. Otevřená je pro všechny. Zatímco víra sama o sobě je Božím darem, akt víry, překročení prahu této brány, je výsledkem lidské vůle. A protože společně tvoříme Kristovu církev, toto naše počínání je nejen úkonem osobním, ale i společenským. Abychom rozumem i vůlí mohli přijmout obsah víry, je nutné se v ní důsledně zdokonalovat a vzdělávat, hovořit o ní a poznávat tak Boha, v kterého věříme. Víra v Boha, který je láska, je nerozlučně spojena právě s láskou a nemůžeme ji oddělit od jednání a skutků (srv. Jak 2,14-18).

V závěru apoštolského listu Porta Fidei Svatý otec připomíná událost zachycenou ve 2. listě Timoteovi: Když svatý Pavel cítil, že se blíží jeho smrt, prosil svého žáka Timoteje, aby nezlenivěl ve víře a aby o ni usiloval se stejnou vytrvalostí, s jakou to činil, když byl ještě chlapcem (srv. 2,22 a 3,15). Snažme se tedy na svou víru po celý nastávající rok nahlížet nově, s dychtivostí dítěte, které vidí mnoho věcí poprvé.

S vděčností a oddaností Petrovu nástupci svěřuji spolu s ním tento čas milosti do rukou Matky Boží a ze srdce Vám všem na jeho začátku žehnám!

Váš biskup Jan

V Hradci Králové o památce svatých andělů strážných, dne 2. října 2012

Začíná "Rok víry"

Začátek Roku víry se shoduje s výročím dvou významných událostí, které zanechaly v životě církve naší doby výraznou stopu. Jde o padesáté výročí zahájení II. vatikánského koncilu, svolaného blahoslaveným papežem Janem XXIII. (11. října 1962), a dvacáté výročí vyhlášení „Katechismu katolické církve,“ který dal církvi blahoslavený papež Jan Pavel II. (11. října 1992).

Rok víry vyhlásil papež Benedikt XVI. z toho důvodu, aby inspiroval věřící k hlubšímu zamyšlení nad tím, co je pramenem jejich vztahu k Bohu. „Jedině skrze víru roste víra,“ napsal Svatý otec v apoštolském listě, jímž tematický rok vyhlásil. „Již od samého začátku své služby jsem jako nástupce svatého Petra mluvil o nutnosti znovu objevit cestu víry a s novou intenzitou ukazovat radost a nadšení ze setkání s Kristem,“ uvedl dále Svatý otec.

Během Roku víry se po celém světě chystají přednášky, rozjímání a další akce, které mají obrátit pozornost k víře, jež v dnešním světě prochází zjevnou krizí. Naposledy byl tématu víry věnován rok 1968.

Začátek Roku víry v královéhradecké diecézi

Ve čtvrtek 11. října v 18.30 h otevře v katedrále Svatého Ducha Rok víry královéhradecký biskup Jan Vokál. "Biskup Jan Vokál vyzval všechny kněze a katechety v královéhradecké diecézi, aby na Rok víry pamatovali při plánování bohoslužeb a pastoračních akcí,” připomněl význam, jaký královéhradecký biskup Roku víry přikládá, jeho mluvčí Petr Suchomel.

Převzato ze stránek ČBK. Další články a odkazy najdete právě tam - viz www.cirkev.cz.