Horní Štěpanice | 18:00 |
Jablonec nad Jizerou | 18:00 |
Jilemnice | 18:00 |
Lomnice nad Popelkou | 18:00 |
Nová Ves nad Popelkou | 08:00 |
Studenec u Horek | 18:00 |
Okolní farnosti | 17:30 |
Sledujte farní oznámení u jednotlivých farností z důvodů možných změn.
Publikoval Vladimír Novák 26. 9. 2021, 19:26
Zájezd chrámových sborů z Jilemnice a Horní Branné
Zájezd Svatovavřineckého chrámového sboru do kostelů Nanebevzetí PM a sv. Mikuláše ve Vraclavi, zámku a kostelů Nalezení a Povýšení svatého Kříže a Rozeslání apoštolů v Litomyšli a zámku v Nových Hradech.
V sobotu 4. září se sešlo na poutní zájezd 43 poutníků, z toho bylo 20 zpěváků, varhaník a pan vikář Mráz. Odjeli jsme od kostela v 6 30 přes Hradec Králové a Vysoké Mýto ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Vraclavi, kam jsme dojeli v 7 40. Nyní krátce o historii Vraclavi a tohoto kostela. V raném středověku stálo na ostrohu hradiště které obýval rod Vršovců, ti spolu s Přemyslovci a Slavníkovci patřili k nejmocnějším v Čechách. Přemyslovci se nejprve vypořádali se Slavníkovci a v říjnu 1108 i s Vršovci. Kníže Svatopluk vtrhl na Vraclav a dal všechny členy vršovského rodu včetně žen a dětí povraždit. Tragickou událost dnes na místě starého hradiště připomíná obelisk z roku 1908. Po zániku hradiště začala nedaleko vznikat dnešní obec Vraclav, v ní stál románský kostel svatého Václava, který několikrát vyhořel a nakonec byl dekrety císaře Josefa II. zrušen. V druhé polovině 13. století byl postaven farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho dnešní vybavení je novogotické, samostatně od kostela stojí zvonice, dnes nesoucí jeden zvon. Na kůru jsou jednomanuálové mechanické varhany s 9 rejstříky a dostatek místa pro zpěváky. Když zpěváci zaujali místa na kůru a poutníci se usadili v chrámové lodi začala v 8 05 mše svatá, kterou pan vikář Mráz sloužil ze sobotní památky Panny Marie. V obsazení 6 sopránů, 9 altů, 4 tenory a 2 basy jsme zazpívali „Missu Brevis et Facilis" od Vojtěcha Říhovského, při přijímání zazpíval Karel Jakubů vložku „Spasiteli můj" od A.Strébla a Petr Kraus zpíval propria, při mši svaté jsme přezpívali 8 slok písně „Slyš jaký to nad řekou“. Po mši svaté jsme se rozloučili a přejeli jsme k nedalekému baroknímu areálu kolem poutního kostela svatého Mikuláše. Sam otný kostel svatého Mikuláše prodělal řadu živelných pohrom a ve druhé polovině minulého století byl odsvěcen. Z jeho vybavení se zachovalo jen torzo. V kostele jsou dnes instalovány dřevěné sochy od žáka Matyáše Brauna, které tvořily křížovou cestu ke klášteru Hora Matky Boží v Králíkách. Při komentované prohlídce jsme shlédli studánku pod kostelem, kostel s vystavenými sochami i fráterku. Potom jsme přejeli do Litomyšle.
Tam jsme od 10 45 hodin prošli prvním patrem západního křídla zámku s reprezentačními a soukromými pokoji hraběte Antonína I. Prohlídka vyvrcholila návštěvou zámecké kaple Svatého archanděla Michala, kde jsme à capella zazpívali anonym „Buď pozdravena Královno“ Pak jsme byli provedeni třemi litomyšlskými kostely. Nejdříve jsme navštívili areál piaristického kostela Nalezení svatého Kříže. Zahrnuje kostel, budovu piaristické koleje a budovu bývalého gymnázia. Kostel byl převeden v roce 1972 do státního vlastnictví. Nyní ho piaristé, kteří jej po roce 2000 restituovali a nyní jej spravují, pronajali městu. Prohlédli jsme si jej a pak přes zahrady přešli do proboštského kostela Povýšení svatého Kříže. To je původně gotický kostel ze 2. poloviny 14. století a patří k nejvýznamnějším památkám města. Je to trojlodní bazilika s mimořádně dlouhým presbytářem, který tvoří téměř polovinu délky kostela. Po prohlídce sbor v presbytáři à capella zazpíval anonym „Hle prapor Králův“ a od A.Schlöra vložku „Svatý Kříž“. Ještě následovala prohlídka sakristie s malovanými barokními skříněmi a kaple sv. Josefa. Posledním navštíveným Litomyšlským kostelem byl kostel Rozeslání svatých Apoštolů. Jedná se o gotickou stavbu menšího měřítka s barokními úpravami z 18. stol. a s neogotickou dostavbou z 19. stol. V 18. století prošel kostel několika opravami a přestavbami V rámci barokizace při těchto úpravách přibyly mimo jiné barokní hlavice na příporách klenby. Na kruchtě jsou neogotické varhany z roku 1840. V současnosti je v kněžišti umístěna moderní dřevěná menza a na stěně moderní dřevěný kříž. Po prohlídce náš sbor zazpíval à capella anonym z archívu jilemnického kůru „Ave Maria“ a od Jaroslava Očenáška vložku „Dej Bůh vám štěstí“.
Pak jsme nastoupili do autobusu a přejeli k zámku v Nových Hradech. Je to pozoruhodný rokokový zámek a bývá označován jako "Malý Schönbrunn" nebo "České Versailles". Pochází ze 70. let 18. století, jeho autorem je hrabě Jan Antonín Harbuval de Chamaré. Zámecký park zpestřují sochařská díla, na vrchu nad zámkem můžete navíc nalézt zříceniny starého hradu. Rozlehlé nádvoří bylo r. 1778 obestavěno přízemními hospodářskými úřednickými budovami, r. 1779 byl přistaven špýchar a v západním křídle zámku byla vystavěna zámecká kaple, jejíž hlavní oltář vyřezal r. 1777 řezbář J. J. Procházka a která je dnes zasvěcena sv. Aloisi. Pro rodiče je zde připraven trenažér s opravdovým vysokým kolem. Galerie anglických klobouků byla otevřena roku 2012 a je umístěna v nově postavené oranžerii. Jedná se o sbírku dámských společenských klobouků různých typů z různých období. Po prohlídce zámku jsme si prohlédli rozsáhlou zahradu a posilnili se v zámecké restauraci nebo cukrárně.
V 16 00 hodin jsme nastoupili do autobusu a vydali se na zpáteční cestu domů v Jilemnici jsme vystoupili v 18 45. Celý den jsme měli krásné slunečné počasí a celý zájezd jsme pod ochranou Panny Marie absolvovali bez jakýchkoliv rušivých momentů.
Související fotogalerie: Zájezd chrámových sborů
Dnešní datum: 28. březen 2025
Liturgický kalendář: pátek 3. postního týdne (breviář).
Světský kalendář: Soňa.