Děkanský kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka

Adresa: Vrchlabí, Náměstí Míru, farnost: Vrchlabí
Správce: Jiří Šlégr
GPS souřadnice: 50.629504, 15.608187
Rok výstavby: 1888

Historie

Děkanský chrám sv. Vavřince, jáhna a mučedníka, byl postaven na místě původně gotického, renesančně přestavěného jednolodního kostela ze 14. století, k němuž byla připojena stavebně hodnotná věž. Starý kostel byl zbourán roku 1886. V témž roce se 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, konala slavnost svěcení základního kamene nového chrámu. Chrám byl vysvěcen 29. června 1889 na slavnost svatých Petra a Pavla. Je výrazem dobového obdivu ke gotice a navrhl ho pražský architekt Šimon Tragl. Jedná se o trojlodní chrám s vchodem a věží v průčelí, s příčnou lodí a s šestibokým presbytářem, vycházející z půdorysného vzoru gotické katedrály. Provedení stavby bylo svěřeno vrchlabskému staviteli Eduardu Zirmovi. Architektura chrámu působí monumentálním dojmem. Hlavním chrámovým prostorem je trojlodní hala, dlouhá 30 a široká 18 metrů. K ní je na západní straně nad vchodem připojena 60 metrů vysoká jehlancovitá věž s nárožními věžičkami. Na straně východní pak půdorys chrámu doplňuje do tvaru latinského kříže příčná loď s presbytářem, s přístavbou sakristie a hraběcí oratoře. Lodě jsou sklenuty krásnou křížovou klenbou, vysokou v hlavní lodi 15,5 m.
Příčnou loď zakončují z obou stran krásná barevná vitrážová okna s motivy Zvěstování Páně a Narození Páně. Na nynějším hlavním chrámovém oltáři zastupuje svatého Vavřince, jemuž je kostel zasvěcen, socha Boha Otce s anděly, pod kterou se nachází socha Ježíše Krista. V presbytáři můžeme obdivovat další barevná transparentně malovaná okna: třídílné s motivem apoštola germánských národů sv. Bonifáce, a 6 dvoudílných s motivy (zleva) svatého Aloise, svatého Antonína z Padovy a sv. Františky, svatých Petra a Pavla, na jejichž svátek byl roku 1889 chrám vysvěcen, sv. Vavřince, patrona tohoto chrámu, svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava, patronů země české a svatého Augustina se svatou Monikou, patronů vrchlabského klášterního kostela. Okna pocházejí z dílny firmy Geylings Erben z Vídně.

Současnost

Na stavu kostela se projevil odsun původních obyvatel a následná léta socialismu, kdy se kostel příliš neudržoval. Také provedení liturgické reformy po druhém vatikánu narušilo stylovost interiéru, své stopy zanechaly i drobné krádeže v 80. a 90. letech. V roce 1997 byl rekonstruován dřevěný strop nad sakristií, masivně napadený dřevomorkou. Poruchové a neestetické osvětlení bylo nahrazeno novým v roce 1999. Původní břidlicová střecha, kterou zatékalo, byla nahrazena měděnou v letech 1999 a 2001 s využitím programu Regenerace městských památkových zón. Interiér kostela byl celkově obnoven v r. 2009.

Zvony

V kronice zdejšího Děkanství se píše o pěti zvonech zavěšených na věži chrámu sv. Vavřince. Všechny sem byly přeneseny z původního kostela. Šestý zvon visel v samotné (tzv. sanktusové) věžičce nad presbytářem. V kronice jsou popsána reliéfní vyobrazení a citovány latinské a německé nápisy odlité na jednotlivých zvonech. Z těchto nápisů a z dalších odstavců kroniky lze sestavit následující přehled:

• Velký zvon (Sv. Vavřinec a Václav) ­ spodní průměr 135 cm, váha 36 centýřů (téměř 2 000 kg), odlil v roce 1709 zvonař Ant. Schönfeld v Praze.
• Střední zvon (Sv. Jan a Pavel) ­ spodní průměr 105 cm, váha 660 kg, odlil v roce 1776 zvonař Joh. Christ. Schenk v Praze.
• Malý zvon (Sv. Václav) - spodní průměr 72,5 cm, váha 200 kg, Odlil v roce 1771 zvonař Ignác Drock v Hradci Králové.
• Malý zvon (Sv. František Xaverský) ­ spodní průměr 52,5 cm, váha 82 kg, odlil Joh. Christ. Schenk v Praze. Rok odlití není znám. Zvon byl používán jako výstražný, poplašný.
• Malý zvon (Sv. Michael a sv. Barbora) ­ spodní průměr 43 cm, váha 49 kg. Rok odlití není znám, zvonař rovněž ne. Byl používán jako "umíráček".
• Sanktusní zvon ­ na samostatné věžičce (zasvěcení se neuvádí) - spodní průměr 39 cm, váha 31 kg, odlil zvonař Rudolf Perner v Českých Budějovicích zřejmě roku 1889.

Všechny tyto zvony, s výjimkou největšího, sv. Vavřince, byly zrekvírovány dne 4. září 1916. Při této příležitosti byly zvony vyfotografovány, ale osud snímků není znám.
Po skončení První světové války byl k jedinému zbylému zvonu ­ sv. Vavřinci - pořízen ze sbírky nový zvon "Ave Maria". Jeho spodní průměr byl 67 cm, vážil 156 kg. Odlil jej zvonař Oktáv Winter v Broumově. Slavnostní svěcení zvonu se konalo 9.11.1919, téhož dne byl vyzvednut na věž a poprvé zazněl. V roce 1920 byl zavěšen i nový sanktusní zvon na samostatnou věžičku. Pocházel rovněž z broumovské dílny, jeho spodní průměr byl 49 cm, vážil 45 kg. Byl zasvěcen sv. Františku z Asissi na Zelený čtvrtek, prvně zvonil o velikonoční vigilii r. 1920.
Dne 17. února 1942 podlehly všechny tyto zvony opět válečné rekvizici, tentokrát bez výjimky. Od tohoto data utichl krásný hlas zvonů nad Vrchlabím na dlouhých 60 let.
Válečné rekvizici podlehly i hodinové cimbály. Jejich počet kronika nesděluje, jejich váha však byla značná, cca 200 kg. Věžní hodiny odbíjely zřejmě velmi příjemným, znělým zvukem. Protože předávací protokol vojenské správy o počtu a váze jednotlivých zvonů zabavených v roce 1916 tyto cimbály nezahrnuje, je pravděpodobné, že byly likvidovány až v roce 1942.
Až v roce 2000 se začalo vážně uvažovat o pořízení nových zvonů pro kostel sv. Vavřince. Byla vyhlášena veřejná sbírka a vznikla komise pro obnovu zvonů. Ta oslovila s nabídkou zvonaře mistra Petra Manouška, který r. 2001 připravil definitivní nabídku. V listopadu 2001 byl odlit první zvon - sv. Vavřinec. V březnu 2002 následoval sv. Václav a v dubnu sv. Anna. Všechny zvony byly slavnostně vyzdviženy na věž děkanského chrámu v srpnu 2002. Nad Vrchlabím opět po 60 letech zazněl jejich nádherný hlas.
Jak je vidět, historie zvonů na svatovavřinecké věži je od počátku 18. století dobře doložena, je bohatá, ale i velmi pohnutá. Co bylo před rokem 1709, se písemně nedochovalo. Ví se jen, že zvon sv. Vavřinec byl odlit jako náhrada za starší puklý zvon. Stavební vývoj původního kostela probíhal ve 14. a 15. století. Jeho věž byla prostorná a stavebně cenná. Je tedy zřejmé, že nesla zvony už ve svých začátcích. K tomu ostatně byly kostelní věže určeny. Tvrzení, že zvony zněly nad Vrchlabím více než 500 let, tedy není přehnané.

Varhany

Dvoumanuálový mechanický kuželkový nástroj postavila firma Rieger v roce 1889 (op. 240). Dispozičně i zvukově pozoruhodný romantický nástroj byl v minulosti narušen několika nešťastnými dispozičními úpravami. V letech 2006-2009 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého nástroje, který je v současné době v celkem dobrém technickém stavu, nicméně v posledních letech mu chybí údržba a běžná péče a některé rejstříky jsou rozladěné (Posaune 16''). Je vhodný ke koncertním účelům.

Dispozice varhan:

I. manuál (C - f3, 54)

II. manuál (C - f3, 54)

Pedál (C - d1, 27)

Manual Coppel, Pedal Coppel, Mf I, Forte I, Forte Ped., Forte II, Fortissimo Volles Werk, crescendo, kalkant