Stromkovická kaplička

Publikoval Vladimír Novák 13. 4. 2021, 11:08

Dějiny Bratrouchova a okolí - vybráno z pamětí Jaroslava Trýzny, které zapsal v květnu 2009

Několik událostí spojených s kapličkou:

• Paní Anežka Hnyková, rozená v roce 1886 jako Novotná, přišla za I. světové války o muže. Po čase se jí narodil nemanželský syn Jan a oba téměř přišli o zrak. Denně pak chodila se svým synem ke kapličce umívat si oči, vypít hrníček vody a prosit Pannu Marii o odpuštění a uzdravení. Nemoc se jim zastavila a oba pak nosili pouze brýle.
• Dne 18. srpna 1904 vyšlo z Jablonce n.J. početné procesí vedené farářem Josefem Pauerem a kaplanem Františkem Egertem. Na tento den bylo v kostele sv. Prokopa ohlášeno sloužení dvou mší za Hynka Marka, u jemu ve Stromkovicích postavenému pomníku, a pak u stromkovické kaple Panny Marie. První zastávka byla u hostince "Na Poříčí", kde hostinský Václav Pech předal nosičům z procesí tři ošatky žitných placek, předem pro procesí objednaných u Ludvíka Janaty na "Porostlici". Pak se obě ohlášené mše uskutečnili.
• Paní Šimůnková, rozená Harcubová, se zaujetím vypravovala, jak jako žáci ponikelské školy chodívali ke kapličce buď s panem farářem Bohumilem Bayerem, nebo s učitelem. Tam poslouchali jejich vyprávění, modlili se, hráli si a pojedli co si kdo z domů přinesl. Dostali i ti, co si přinesli jen drobky, nebo docela nic. Chodívali tam sbírat borůvky, maliny a za I. světové války různé listí a byliny na čaje pro vojsko.Také vzpomínala, že okolo sv. Jiří chodívali ke kapličce s "putelkami" pro vodu, kterou dávali kravám do pití aby byly zdravé.
• Děda autora tohoto povídání Josef přišel v I. světové válce o dva prsty na ruce. Protože už nemohl střílet, šel domů a cestou mu omrzli nohy. Pak chodíval často ke kapličce, aby si chladil bolavé, zanícené nohy od tkalcování. Přitom donášel i půl bochníku chleba a kyselo ženám, které zde pracovali v panském lese a mezi nimiž byla i jeho Marie, Zemřel v roce 1964.
• Autorova babička Marie vzpomínala, jak chodívaly s učitelem křižlické evangelické školy i Josefem Tryznou na Rezek sbírat různé listí a byliny a vždy se zastavili u kapličky, aby si zde odpočinuli, najedli se a při tom poslouchali výklad učitele, někdy i přítomných maminek, které je doprovázely, o životě zdejších lidí, o přírodě, o lásce k Bohu, rodičům i jeden k druhému. Často maminka vzpomínala, že rodičům vykali.

 Příloha: 1434a2efb-3.JPG

© Vikariát Jilemnice a uvedení autoři 2009 - 2025 | Všechna práva vyhrazena.
Vytvořili Ondřej Hornig a Tým | Administrace