Mladá generace spolča Vavřineček na prázdninách

Publikoval Lucie Zalevska 21. 9. 2012, 03:29

Sedm je prý číslem plnosti- sedmého dne Bůh dokončil dílo a odpočíval, sedm je darů Ducha svatého, sedm je počet křesťanských obcí ve Zjevení Janově (Zj 1,4),… a sedm je též proběhlých spolčínkovských prázdnin v Křížlicích.

Ty letošní probíhaly od 27. do 31. srpna a přestože byly v mnoha věcech výjimečné, základ byl stejný: „čištění zubů u strouhy, nošení barelů s vodou, jídlo z ešáků, suchý záchod,..“ (Martin L.).

A v čem byli výjimečné? Snědli jsem toho víc než jindy, chyběla nám Mařenka (nyní již) Hornigová, stezka odvahy byla strašidelnější než dříve, slavili jsme dvě mše svaté (jednu s P. Jendou Barborkou a druhou s P. Zbyškem Zurawskim), které jsme doprovázeli poprvé i hrou na varhany, atd.

Z programu: každý den jsme začínali budíčkem, rozcvičkou a snídaní, která byla jednou (romantickyJ) v trávě a poslední den chlapci přinesli holkám snídani do postele, resp. do spacáků na podlaze. Poté následovalo „slovo na den“, podle kterého jsem se (plus mínus) snažili po celý čas dne žít.

Dopoledne i odpoledne jsme hráli různé hry- některé pro zlepšení spolupráce, některé na zavaření mozkových závitů a některé byly i krapet akčnější. Například opičí dráha, při které jsme v „sedáku“ lezli na strom a následně ho slaňovali, vozili se navzájem v kortouči či běhali v šprunclích žebříků. V jedné z her lítal vzduchem i bramborový škrob, který je, jak jsme zažili doslova na vlastní kůži, značně slizký, lepivý a špatně se omývá. Zejména pokud máte k dispozici pouze koryto s ledovou vodou, které je zároveň i zdrojem pitné vody.

Po večeři jsme opět hráli hry nebo (letos dokonce dvakrát) opékali buřty a zpívali u táboráku. U ohýnku se nejen zpívala taková ta „táboráková klasika“, ale Martin L. alias MC Bílej tesák nám i parádně zarepoval na téma lidových písní (Hajhá husy, hajhá; Hip hop cibule-le-le-lenka apod.). A co bylo letos velikou změnou, byly podle mě večerní modlitby. Vždy před spaním jsme totiž zašli do kostela, kde jsme si pustili nějaké „meditativní“ video, pomodlili se část breviáře a zapojili jsme i dost svých proseb a díků, které mě přesvědčily (a nejenom ony), že děcka už vyrostli- a to nejen do výšky, ale i po duševní a duchovní stránce.

Zkrátka „letošní Křížlice byly podle mýho názoru nejlepší. Myslím, že jsme super parta!“ (Claudie K.). „Spolčínkovské prázdniny už nejsou o nějakém vychovávání mladší generace, ale byli jsme tam už jako jedna parta, která si to, být spolu, dost užívala.“ (Martin L.)

Autor: Lucie Holcová

 Příloha: db43d21ab-DSCN6035.JPG

Související fotogalerie: Spolčínkovské prázdniny v Křížlicích

© Vikariát Jilemnice a uvedení autoři 2009 - 2024 | Všechna práva vyhrazena.
Vytvořili Ondřej Hornig a Tým | Administrace